[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.Zoufejte, voj-ska ustupující i vítìzové, neboe generál nebyl jat a nebude sou-zen.Hnìv se zatmìl a plamenné dìlo ji~ umlká.Nu~e, hledejtelíté slovo, jméno útoku, sekery a vra~dìní nej~alostnìjaího.Mrtví ani ~iví se neozvou, ae sloup mlèení tedy nenese nápi-su, buï prázden! Hanba blbství, tuposti, posluaenství, báznì,závrati a setrvaènosti zástupù je zjevná.Tento den bitvy v kraji úrodné Mosèisky, v nìm~ dýmný vítrnesl prse vzhùru a soumrak datil rány a oheò, ji~ bledne a sestírá.Veliká nicota a marnost le~í nad bojiatìm, po okam~i-ku, jen~ byl tak krutý, je tøeba èasu, zvednìte jeho stavidla!Vrata dokoøán! Vaechny lesy a vaechny vody nejsou hlubaíne~ èas, neboe èas je støecha vesmíru, jest kryt, odpoèinutíi nadìje.Jdi, beø se skrze hem~ení bolesti a svinstva slávy!Nebe svrchu jasné úzkou akvírou otevøelo temnoty a jehozáblesk truchlivým a tichým paprskem padá na nejbídnìjaí a vøeèi vojákù nejménì slavné místo bitevního úseku.Slétnuvaí záøe, malièké zrcadlo nebes a tratoliatì nadìjekladlo se na krev, je~ se ji~ vsákla, jako pravice se kladena levici, kdy~ spínáte ruce.V tomto prùseku jasna a temnot, nebes a pekla le~elo zbité tìlo Øekovo.Ouhrovský oráè do-konával.Avaak smrt nekvapila, èas se pozastavoval a vra-cel.Proseáèek, jen~ po tøiatøicet let odulým poklasným, dvorskýmdìlníkùm a dìvkám platil za blázna, ztratil své jméno, poho-div kdysi lístek uzavøený v kovovém pouzdøe.Le~í zapome-nuto v nebesích chudých a Frantiaek je nevysloví, neboe hrù-zyplné zranìní vyrvalo mu jazyk.Ji~ nekoktá, ale je mlèenlivý,ji~ není chlapem, ale tajemstvím, jeho~ tváø jest rána.Zvednou ho a projde zálohami i trojí etapou a tato cesta zù-stane nav~dy vryta v mysl tìch, kdo jej spatøí.Pozvolna nebeské rozlohy pohlcovaly lítici války, vìdomí ra-nìného se vracelo.Tu vùkol nìho, pøedstihnuv hrùzy a bolest, stál blátivý dvùr.Hle, ohryzané bièiatì zpizdìné no~em, pofrkávající konì, ob-rácené brány a bosonohá dìveèka, je~ nese d~bán a praví:Jdu na zastrovské pole se snídaní. HLAVA JEDENACTÁNemocnice svatého Lazara, zoufalé souostroví v severo-západní konèinì Krakova, místo pøevozu, pøístav acheronský,ponurá nemocnice svatého Lazara, za této války stala se bí-lou.Po bìsnících bitvách køik operaèní sínì, jen~ se záhy zti-aí, zdál se povzdechem.Co je to za nerozum, býti netrpìliv, tato bolest znamená aestmìsícù v suchu.Nu~e, nejsi rád, ~e jsi uhnal právì dobrouránu?Den co den z hranolu pohodlí vyvlékli mrtvého a zdvihli jejna vùz.Nìkolik vojákù alo za mrtvolou a~ k náro~í, kde se ob-racela cesta ke høbitovu.Zde bylo prvé zastavení prùvodu.Hudba dohrála a vojáci se rozprchli, neboe pohøby se konalypøília zhusta a dny byly krátké.Setnina naposledy pozdravilamrtvého ohnìm karabin.Sbohem, vojáku! Vae je vykonáno,pospíchej, skákej ve své rakvi.Vìcí ~ivých jest mìøiti èas pracía kvapiti k prázdni.`iroký pruh sadu oddìloval budovu chirurgických nemocíod baráku, kde byl Ervín Danowitz.Táhlo k ránu.Svìtnice, v ní~ le~elo zároveò s Ervínem dvédùstojníkù stejnì nemocných, páchla co nejhùøe a nejhaneb-nìji.Byla hrozná a pøece tato tøi nebo ètyøi døevìná staveníbyla zaøízena a vybavena vaím, èeho se nedostávalo v ostat-ních ohradách sdìlných chorob.Dyzenteriètí nemocní, kteøízajisté nepatøili do mìstských konèin a v blízkost ranìných,pøicházeli do zahrady svatého Lazara jen výjimeènì.Bylo tøe-ba baronství a nejménì plukovnictví, aby nemocný tohoto dru- hu mohl býti pøijat.Povìst nemocnice nemìla býti ztracenapro smrdutý a zlý kout.Ervín se probudil rázem aesté.Vstával èi spíae lezl, prokla-té nutkání nemoci a nechtìje pøece volati jeptiaky.Byl témìøsám, neboe ostatní nemocní spali.Ach, nepodobal se ji~ anijedinému dni svého husarství! Byl zklamán a znièen.Byl uèi-nìn pokorným a malým v náruèi nemoci.Krev, kdysi bouønáa horlivá v slu~bì zbraní, zhoustlá a hnijící válela se v srdci,je~ stì~í zdvíhalo její ruèej.Jediné oèi podr~ely lesk v této tvá-øi, lesk horeèek, jen~ nakonec vystøídává vaechno horlení.Smrtstála mu v hlavách jako vozka stává u hlav svého spøe~ení.Tohoto rána starý baron dorazil do Krakova a spìanìse umyv v hotelu, jen~ se mu namanul, a zùstavuje zavazadlanavzdor svým zvykùm pokojské, spìchal k bránì svatéhoLazara.,,Nemohu vás vpustiti, pane, øekl voják, jemu~ bylo konatislu~bu vrátného.,,Vím to, odpovìdìl Danowitz, ,,avaak vejdu proti tvé vùli.Øekni dùstojníkovi, ~e jsem si vynutil prùchod. Znamenaje, ~e voják je odhodlán mluviti dále, Danowitz vrát-ného odstrèil, jako by mu zabraòoval vejíti do Ouhrova.,,Jsem Maxmilián Danowitz, øekl jeptiace, je~ podøimovalav pøedpokoji nemocných, ,,pøiael jsem vidìti svého syna.Ve-jdìte k nìmu a zeptejte se, jak se mu daøí. V síòce, je~ naznaèovala dosti výmluvnì stráznì nemoci,Danowitz ztrácel odvahu nikoliv pro nebezpeèenství, jeho~se odva~oval bez váhání a jeho~ zhola nedbal [ Pobierz caÅ‚ość w formacie PDF ]
zanotowane.pl doc.pisz.pl pdf.pisz.pl matkasanepid.xlx.pl
.Zoufejte, voj-ska ustupující i vítìzové, neboe generál nebyl jat a nebude sou-zen.Hnìv se zatmìl a plamenné dìlo ji~ umlká.Nu~e, hledejtelíté slovo, jméno útoku, sekery a vra~dìní nej~alostnìjaího.Mrtví ani ~iví se neozvou, ae sloup mlèení tedy nenese nápi-su, buï prázden! Hanba blbství, tuposti, posluaenství, báznì,závrati a setrvaènosti zástupù je zjevná.Tento den bitvy v kraji úrodné Mosèisky, v nìm~ dýmný vítrnesl prse vzhùru a soumrak datil rány a oheò, ji~ bledne a sestírá.Veliká nicota a marnost le~í nad bojiatìm, po okam~i-ku, jen~ byl tak krutý, je tøeba èasu, zvednìte jeho stavidla!Vrata dokoøán! Vaechny lesy a vaechny vody nejsou hlubaíne~ èas, neboe èas je støecha vesmíru, jest kryt, odpoèinutíi nadìje.Jdi, beø se skrze hem~ení bolesti a svinstva slávy!Nebe svrchu jasné úzkou akvírou otevøelo temnoty a jehozáblesk truchlivým a tichým paprskem padá na nejbídnìjaí a vøeèi vojákù nejménì slavné místo bitevního úseku.Slétnuvaí záøe, malièké zrcadlo nebes a tratoliatì nadìjekladlo se na krev, je~ se ji~ vsákla, jako pravice se kladena levici, kdy~ spínáte ruce.V tomto prùseku jasna a temnot, nebes a pekla le~elo zbité tìlo Øekovo.Ouhrovský oráè do-konával.Avaak smrt nekvapila, èas se pozastavoval a vra-cel.Proseáèek, jen~ po tøiatøicet let odulým poklasným, dvorskýmdìlníkùm a dìvkám platil za blázna, ztratil své jméno, poho-div kdysi lístek uzavøený v kovovém pouzdøe.Le~í zapome-nuto v nebesích chudých a Frantiaek je nevysloví, neboe hrù-zyplné zranìní vyrvalo mu jazyk.Ji~ nekoktá, ale je mlèenlivý,ji~ není chlapem, ale tajemstvím, jeho~ tváø jest rána.Zvednou ho a projde zálohami i trojí etapou a tato cesta zù-stane nav~dy vryta v mysl tìch, kdo jej spatøí.Pozvolna nebeské rozlohy pohlcovaly lítici války, vìdomí ra-nìného se vracelo.Tu vùkol nìho, pøedstihnuv hrùzy a bolest, stál blátivý dvùr.Hle, ohryzané bièiatì zpizdìné no~em, pofrkávající konì, ob-rácené brány a bosonohá dìveèka, je~ nese d~bán a praví:Jdu na zastrovské pole se snídaní. HLAVA JEDENACTÁNemocnice svatého Lazara, zoufalé souostroví v severo-západní konèinì Krakova, místo pøevozu, pøístav acheronský,ponurá nemocnice svatého Lazara, za této války stala se bí-lou.Po bìsnících bitvách køik operaèní sínì, jen~ se záhy zti-aí, zdál se povzdechem.Co je to za nerozum, býti netrpìliv, tato bolest znamená aestmìsícù v suchu.Nu~e, nejsi rád, ~e jsi uhnal právì dobrouránu?Den co den z hranolu pohodlí vyvlékli mrtvého a zdvihli jejna vùz.Nìkolik vojákù alo za mrtvolou a~ k náro~í, kde se ob-racela cesta ke høbitovu.Zde bylo prvé zastavení prùvodu.Hudba dohrála a vojáci se rozprchli, neboe pohøby se konalypøília zhusta a dny byly krátké.Setnina naposledy pozdravilamrtvého ohnìm karabin.Sbohem, vojáku! Vae je vykonáno,pospíchej, skákej ve své rakvi.Vìcí ~ivých jest mìøiti èas pracía kvapiti k prázdni.`iroký pruh sadu oddìloval budovu chirurgických nemocíod baráku, kde byl Ervín Danowitz.Táhlo k ránu.Svìtnice, v ní~ le~elo zároveò s Ervínem dvédùstojníkù stejnì nemocných, páchla co nejhùøe a nejhaneb-nìji.Byla hrozná a pøece tato tøi nebo ètyøi døevìná staveníbyla zaøízena a vybavena vaím, èeho se nedostávalo v ostat-ních ohradách sdìlných chorob.Dyzenteriètí nemocní, kteøízajisté nepatøili do mìstských konèin a v blízkost ranìných,pøicházeli do zahrady svatého Lazara jen výjimeènì.Bylo tøe-ba baronství a nejménì plukovnictví, aby nemocný tohoto dru- hu mohl býti pøijat.Povìst nemocnice nemìla býti ztracenapro smrdutý a zlý kout.Ervín se probudil rázem aesté.Vstával èi spíae lezl, prokla-té nutkání nemoci a nechtìje pøece volati jeptiaky.Byl témìøsám, neboe ostatní nemocní spali.Ach, nepodobal se ji~ anijedinému dni svého husarství! Byl zklamán a znièen.Byl uèi-nìn pokorným a malým v náruèi nemoci.Krev, kdysi bouønáa horlivá v slu~bì zbraní, zhoustlá a hnijící válela se v srdci,je~ stì~í zdvíhalo její ruèej.Jediné oèi podr~ely lesk v této tvá-øi, lesk horeèek, jen~ nakonec vystøídává vaechno horlení.Smrtstála mu v hlavách jako vozka stává u hlav svého spøe~ení.Tohoto rána starý baron dorazil do Krakova a spìanìse umyv v hotelu, jen~ se mu namanul, a zùstavuje zavazadlanavzdor svým zvykùm pokojské, spìchal k bránì svatéhoLazara.,,Nemohu vás vpustiti, pane, øekl voják, jemu~ bylo konatislu~bu vrátného.,,Vím to, odpovìdìl Danowitz, ,,avaak vejdu proti tvé vùli.Øekni dùstojníkovi, ~e jsem si vynutil prùchod. Znamenaje, ~e voják je odhodlán mluviti dále, Danowitz vrát-ného odstrèil, jako by mu zabraòoval vejíti do Ouhrova.,,Jsem Maxmilián Danowitz, øekl jeptiace, je~ podøimovalav pøedpokoji nemocných, ,,pøiael jsem vidìti svého syna.Ve-jdìte k nìmu a zeptejte se, jak se mu daøí. V síòce, je~ naznaèovala dosti výmluvnì stráznì nemoci,Danowitz ztrácel odvahu nikoliv pro nebezpeèenství, jeho~se odva~oval bez váhání a jeho~ zhola nedbal [ Pobierz caÅ‚ość w formacie PDF ]