MICHEL FOUCAULT Djiny lenstv

[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.Zv�Ye v %0ńlov%1łku u~ neodkazuje k jin�mu sv%1łtu; stalo se prost%1ł a�lenstv�m%0ńlov%1łka a k ni%0ńemu jin�mu se nevztahuje: jeho a�lenstv�m v pY�rodn�m stavu.`�lenec ve sv� rozzuYen� animalit%1ł ztr�c� vaechno svou lidskost; neocit� sevaak v moci jin�ch sil, n�br~ jen zp�tky v nulov�m bod%1ł sv� pYirozenosti.53`�lenstv� ve sv�ch nejzaza�ch form�ch znamen� pro osv�censtv� pY�m� spojen�%0ńlov%1łka s jeho animalitou bez jak�hokoli dala�ho odkazu jinam a bez odvol�n�.Evolucionismu se tato animalita a�lenstv� jednoho dne bude jevit jakoznamen�, dokonce jako sama podstata nemoci.Osv�censtv� v n� naopak vid�obzvl�ae jasn� d kaz toho, ~e a�lenec nemocn� nen�.Pr�v%1ł animalita ho toti~chr�n� pYed va�m, co je v n%1łm kYehk�, nejist�, chorobn�.`�lenec ve sv�anim�ln� odolnosti, v on� temnot%1ł , kterou pYej�m� od slep�ho sv%1łta zv�Yat,je obrn%1łn proti hladu, horku, zim%1ł, bolesti.N�zor, ~e bl�zen vydr~� vaechno,jak�koli �trapy, panuje b%1ł~n%1ł a~ do konce 18.stolet�.NepotYebuje ~�dnouochranu, ~�dnou pYikr�vku, nic, %0ń�m by se zahY�l.Kdy~ Samuel Tuke v r.1811 navat�vil jeden workhouse v ji~n�ch hrabstv�ch, naael tam cely, do nich~padalo sv%1łtlo jen zamY�~ovan�m ok�nkem ve dveY�ch.Vaechny ~eny tambyly nah�.A pYitom panovala obzvl�ae tuh� zima a teplom%1łr ukazoval odr�na do ve%0ńera osmn�ct stupH mrazu.Jedna z t%1łch neaeastnic le~elanepYikryt� na troae sl�my.%7ńe pomaten� snesou to nejhora� po%0ńas� stejn%1ł jakozv�Yata, plat� za l�kaYsk� dogma jeat%1ł pro Pinela; nepYest�v� ~asnout nad t�m, jak neochv%1łjn%1ł a lehce n%1łkteY� pomaten� jednoho i druh�ho pohlav� sn�aej�tu nejostYeja� a nejdela� zimu.V m%1łs�ci nivósu III.roku Republiky, ve dnech,kdy teplom%1łr ukazoval jeden�ct, dvan�ct, dokonce a~ aestn�ct stupH podnulou, jeden pomaten� v Bicetre na sob%1ł nesnesl vln%1łnou pYikr�vku a z st�valsed%1łt na ledov� podlaze cely.Jen mu r�no otevYeli dveYe, u~ pob�hal v koailipo dvorech, nab�ral do dlan� led a sn�h, pYikl�dal si je na prsa a s jakousirozkoa� je nech�val t�t.Zv�Yec� dravost a�lenstv� chr�n� %0ńlov%1łka pYednemocemi; dod�v� mu stejnou nezranitelnost, jakou proz�rav� pY�roda obdaYilazv�Yata.Pomaten� rozum m� ten zvl�atn� �%0ńinek, ~e a�lence skrze n�vratk animalit%1ł z�roveH navrac� dobru pY�rody.`�lenstv� v t�to krajn� podob%1ł m� proto jeat%1ł m�n%1ł spole%0ńn�ho s medic�noune~ kdy jindy; a pr�v%1ł tak nem ~e spadat ani do oblasti n�pravy.Rozpoutanouanimalitu lze zvl�dnout jen drez�rou a oblben�m.Osmn�ct� stolet� ve sv�chob%0ńasn�ch pedagogick�ch pokusech na a�lenc�ch vskutku t�ma bl�zen-zv�Yetakto realizovalo.Pinel uv�d� pY�pad jist�ho velice proslul�ho kl�atern�hozaY�zen� v jedn� z ji~n�ch %0ń�st� Francie , kde tYeat�c�mu bl�znu ud%1łlovali rozhodn� pY�kaz se zm%1łnit ; kdy~ si necht%1łl lehnout nebo j�st, pohrozilimu, ~e setrv�-li v t�to pobloudilosti, bude druh� den potrest�n deseti ranami54b�kovcem.Kdy~ se choval pokorn%1ł a posluan%1ł, sm%1łl zato j�st v refekt�Yi poboku u%0ńitele , ale pYi sebemena�m prohYeaku ho okam~it%1ł varovali tvrdouranou h lky pYes prsty.Vaechny tyto nelidsk� praktiky internace vysv%1łtlujezvl�atn� dialektika: svobodn� animalita a�lenstv� je zvl�d�na drez�rou, jej�m~smyslem pYitom ale nen� pozvednout zv�Ye k lidskosti, n�br~ srazit %0ńlov%1łkazp�tky do %0ńir� animality.`�lenstv� odhaluje tajemstv� animality jako svojipravdu, a z�roveH se v n%1łm vstYeb�v�.Kolem poloviny 18.stolet� se proslaviljist� farm�Y ze severn�ho Skotska, o n%1łm~ se v%1łYilo, ~e um� l�%0ńit posedlost.Jmenoval se Gregory a byl to, jak Pinel poznamen�v�, %0ńlov%1łk herkulovsk�postavy; jeho metoda spo%0ń�vala v tom, ~e nechal pomaten� vykon�vat tynejt%1ł~a� poln� pr�ce, n%1łkter� zam%1łstnal jako soumary, jin� jako %0ńeled�ny,a bit�m, j�m~ trestal ka~dou sebemena� vzpurnost, je nakonec pYivedlk posluanosti.Animalita se stala pravdou a�lenstv� i jeho l�kem: kdy~ jez bl�zna zv�Ye, neexistuje u~ ono zv�Ye v %0ńlov%1łku, je~ %0ńinilo a�lenstv� takskand�ln�m.Zv�Ye sice neumlklo, ale nen� tu u~ %0ńlov%1łk.Lidsk� bytost zm%1łn%1łn�v soumara bez rozumu se snadno podY�d� moudrosti a jej�mu Y�du.`�lenstv�je tedy vyl�%0ńeno, neboe pYealo v cosi, co je prost%1ł jeho pravdou.Jednou v budoucnu odvod� mechanistick� psychologie z t�to animalitya�lenstv� svou myalenku, ~e formy a�lenstv� lze vztahovat k velk�m struktur�mzv�Yec�ho ~ivota.Ale animalita, je~ prop j%0ńuje svou tv�Y a�lenstv� v 17.a 18.stolet�, nepYedepisuje jeho fenom�n m ~�dnou determinovanou podobu.ZuYivost a�lenstv� se naopak rozpout�v� v prostoru nepYedv�dateln� svobody;m ~e je determinovat jedin%1ł n�tlak, trest a drez�ra.`�lenstv� se v animalit%1łneslu%0ńuje s velk�mi z�kony pY�rody a ~ivota, ale sp�a s tis�ci formami Besti�Ye.Na rozd�l od Besti�Ye stYedov%1łk�ho, kter� skrze bohatstv� sv�ch symbolick�chtv�Y� vypr�v%1łl o metamorfóz�ch zla, jde vaak tentokr�t o Besti�Y abstraktn�;zlo tu nenab�v� fantastick�ch tvar , ale d%1łs� jen svou nejkrajn%1łja� formou,bezobsa~nou pravdou zv�Yete.Zbaven� vaeho, co tvoYilo jeho nespo%0ńetnou imagin�rn� faunu, uchov�v�si jen obecnou moc hrozby, temn� %0ń�haj�c� animality, jej�~ n�hl� �tok rozb%1łsHujerozum, a pravdy, v a�lencov%1ł zuYivosti obsa~en�.PYes vaechny soudob� sna-hy ustavit pozitivn� zoologii z st�v� tato animalita, pova~ovan� za pYirozen�prostor a�lenstv�, st�le d�l d%1łsiv�m pY�zrakem osv�censtv�.Pr�v%1ł ona jeimagin�rn�m prvkem, z n%1łho~ se rod� vaechny praktiky internace a jej� tak55prapodivn%1ł krut� str�nky.Ch�pat a�lenstv� ve spojitosti s imagin�rn�mi formami vztahu %0ńlov%1łkak zv�Yeti bylo zYejm%1ł pro z�padn� kulturu cosi bytostn�ho.%7ńe se zv�Ye pod�l�na plnosti, moudrost� a Y�du pY�rody, nebylo pro ni p vodn%1ł samozYejm�; tamyalenka pYiala a~ pozd%1łji a dlouho z st�vala jenom na povrchu kultury,dostate%0ńn%1ł hluboko do podzemn�ch prostor obraznosti patrn%1ł zprvu nepronikla [ Pobierz całość w formacie PDF ]

Odnośniki